Spolek Létejme z Ostravy, z. s.    /   www.letejmezostravy.cz   /   25.1.2012

Glosa - Ostravské aerolinky drtí Ostravu

Rok 2011 je za námi a kalich hořkosti, který musí Ostravané a všichni obyvatelé kraje pít, je i nadále bezedný bez špetky naděje na změnu, která by přišla z ostravského letiště.

--ro mnohé tou nadějnou zprávou je zcela jistě informace, že bylo podepsáno memor--andum mezi městem Ostravou a občanským sdružením Jagello 2000, organizující Dny NATO, které ovšem mají prachbídný vliv na to, že by se snad mělo z Ostravy létat více. Pro ostatní, kteří by snad chtěli z letiště někam letět, a trochu dál než jen do Prahy či Vídně, je to informace na úrovni otevření tropické zóny, což byla ve své době pro mnohá média zpráva měsíce. Zóna zůstala zónou a s ní i smutné konstatování, že opět se nic nezměnilo a vše zůstalo při starém. A závidíme Brnu, které se nachází na zcela opačné straně než Mošnov. Na straně prosperity, růstu (6 nových linek) a zejména zájmu leteckých společností, prestižních, jakou je např. německá Lufthansa.

A jako špatný vtip, z kterého má mnoho z nás trpký úsměv na tváři, jsou ostravská čísla roku 2011 a výroky tiskové mluvčí letiště. Pokles o 2,3 procenta je pokles a nemá smysl ho omlouvat. Snad každému až na výjimku letiště je jasné, jaká je situace, a že je více než neutěšená, je zjevné. Bohužel veřejné přiznání toho, v jakých problémech se letiště nachází, nepřichází a s ní nepřichází ani společenská a personální zodpovědnost.

Obzvláště úsměvný je komentář k poklesu cestujících na pravidelných linkách. Ona změna typu letadla není až tak podstatnou změnou jako to, že je rozdíl, zda letadlo přiletí do Ostravy 5x denně, 3x denně anebo 1x denně. A je-li omezena linka, která byla přípojem na linky další, je zcela logické, že lidé nebudou létat, protože ve své podstatě nemají kam. Špetkou naděje, kterou se snaží neznalé problematiky letiště zaujmout, je nárůst počtu cestujících na charterových letech. Letech, pro které nebyly primárně určeny investice v řádech stamilionů korun. A jsou to právě chartery, které každoročně stahovaly a stahují ztráty v pravidelné osobní přepravě a jsou to právě tyto lety, díky kterým si mohli zasvěceni říct „rosteme“. Rosteme, ale ne proto, že se snažíme, abychom rostli, ale proto, že si lidé mohou více dovolit na dovolenou létat.

Těmito slovy se dá shrnout to, jak to na ostravském letišti již několik let vypadá. A proto do nového roku nevzhlížíme v naději, neboť čekáme to samé, výmluvy na krizi, na změny letadel, na sopky, na to, že probíhají jednání, na to, že se máme nechat překvapit. A překvapeni jsme, neboť to dno stále ještě nevidíme a prostor, že je stále kam spadnout a upadnout, je velký.