Spolek Létejme z Ostravy, z. s.    /   www.letejmezostravy.cz   /   9.5.2012

Jednání sdružení s Moravskoslezským krajem

Dne 2. 5. 2012 se sešli zástupci občanského sdružení Létejme z Ostravy, o.s. na krajském úřadě Moravskoslezského kraje k jednání, jemuž byli přítomni také náměstek pro dopravu Miroslav Novák a ředitel Letiště Leoše Janáčka Ostrava Ing. Pavel Schneider. V plánu schůze bylo projednání několika tematických oblastí.

První oblastí zájmu byla samozřejmě letecká linka Ostrava – Paříž. Podle vyjádření P. Schneidera bylo nutné co nejrychleji nalézt a zprovoznit mezinárodní linku z letiště Ostrava. Se společností SmartWings byla uzavřena dohoda, která již byla údajně v jednání delší dobu, ještě před ohlášením ukončení linky CCA do Vídně. Majitelé společnosti SmartWings předložili dobrou nabídku letišti a dohoda, na kterou letiště kývlo, byla proto velice rychlá. Předběžně je také dohodnuto, že v případě zájmu pasažérů a cestovních kanceláří bude v nejkratší době navýšena frekvence, popřípadě spuštěna i další destinace. Pomoci tomu má i propagace na webu občanského sdružení. V médiích (rozhlas, noviny, TV) ve spádové oblasti, která zahrnuje také Zlínský kraj, Olomoucký kraj, okolí Žiliny a jih Polska, bude probíhat mediální kampaň, která doplní billboardy v ulicích. Sdružení přislíbilo podílet se na propagaci v rámci svých možností, neboť kritizovalo zatím velice chabou a nedostatečnou propagaci nové linky.

Letadlo bude bázováno v Ostravě, kapacitu je tudíž možno využít i pro další rotace a destinace. Upozornili jsme na potřebu bázování letadla ve výrazně lepším technickém stavu než minulý rok, kdy bázovaný stroj po ukončení letní sezóny odlétl přímo do šrotu.

Také jsme opět odmítli označení linek do Středomoří jako pravidelné, načež ředitel Schneider oponoval tím, že se jedná o marketingový tah a propagaci s tím, že u takto prezentovaných linek cestující subjektivně cítí větší možnost koupě samostatné letenky.

Požadavkem a přáním letiště Ostrava je obnovit spojení s velkým evropským hubem – prioritou je, jak jsme se společně shodli, Vídeň, neboť s Prahou nelze do budoucna počítat. V současnosti probíhají jednání na obnově této linky, zatím však nedošlo k dohodě. Jako další možnost se nabízí spojení do Varšavy, která se v současnosti dynamicky rozvíjí a v budoucnu může být významným uzlem. Znovu jsme připomněli možnosti a přínosy linky do Istanbulu (podklady jsme předávali při minulé schůzi s MSK), také jsme poukazovali na fakt, že LLJO spouští linku do Paříže, i když lepší by bylo dle analýz a průzkumů nejen občanského sdružení zavést linku do Londýna, po které volá velmi početná skupina lidí.

Velký tlak na linku do Tel Avivu je vyvíjen ze strany bratislavského letiště. Letecké zájezdy totiž organizuje slovenská cestovní kancelář, nicméně početná skupina cestujících je polské národnosti, proto se linka létá z ostravského letiště. Bratislavská CK bude v budoucnu nabízet i další tématické destinace pro věřící, proto se zřejmě setkáme s celoročním provozem a snad i dalšími destinacemi.

Celkově vyjádřil ředitel Schneider s rozvojem linek spokojenost, plán do budoucna je otevřít dvě destinace na východě, dvě na západě a jednu na severu. Pro další možnosti rozvoje si nechá vedení letiště spolu s Moravskoslezským krajem vypracovat marketingovou studii od renomovaných firem, dle kterých se letecké společnosti rozhodují v další expanzi.

Sdružení upozornilo vedení kraje a letiště na možnost financování letiště, které bývá obvyklé u přímořských destinací, a to, že subjekty podnikající v cestovním ruchu vytváří společný fond, kterým se financují provozní náklady letiště. V Moravskoslezském kraji však není vůle velkých a významných subjektů dohodnout se na jednotné koncepci a do tohoto fondu přispívat. Určitou roli zde hraje i rozpočtové určení daní (RUD).

Druhým hlavním tématem byl přístup a obraz letiště směrem k veřejnosti. Upozornili jsme na nutnost nastavit vlídnou a přívětivou tvář, uvedli jsme i příklady z praxe, načež ředitel P. Schneider společně s náměstkem M. Novákem reagovali velice podrážděně a sdělili, že problému nerozumí – letiště zřejmě neumí a nechce řešit podstatu problémů.

Ředitel letiště příjemně překvapil tím, že si je vědom i některých problémů, např. vyhlídková terasa. Příspěvek na výstavbu vyhlídkové terasy, která by mohla být umístěna nad starou odletovou halou, je však v kompetenci Moravskoslezského kraje.

Třetí oblastí, na kterou jsme se zaměřili, bylo cargo. Občanské sdružení vyjádřilo souhlasné stanovisko s položením kolejí k jižnímu cargo terminálu, mimo jiné i z důvodu, aby Ostrava byla zachována v síti evropských páteřních letišť. Vedení letiště se ovšem zatím bezúspěšně snaží nalézt organizaci, která by shromažďovala, organizovala a distribuovala konečným zákazníkům příchozí a odchozí cargo.

Naopak dle sdružení je nesmyslná až kontraproduktivní možná varianta prodloužení kolejí až k odletovému terminálu. Tuto možnost by zřejmě nikdo nevyužil. Toto spojení také vyvolá u cestujících negativní reakce v otázce počtu spojů směrem na Přerov, kde je už tak nízký počet spojů. V neposlední řadě liniová stavba zamezí dalšímu rozvoji letiště směrem k obci Mošnov.