Spolek Létejme z Ostravy, z. s.    /   www.letejmezostravy.cz   /   24.3.2012

Ředitel letiště v TV Polar – co v rozhovoru zaznělo a co k tomu dodat?

Ve čtvrtečním vysílání regionální televize Polar se jako host dne představil generální ředitel Letiště Leoše Janáčka Pavel Schneider. V téměř čtvrthodinovém rozhovoru s redaktorkou pořadu přišla řeč na mnoho témat týkajících se aktuální situace kolem ostravského letiště.

Hned na úvod rozhovoru si nejvyšší představitel ostravského letiště bohužel neodpustil tradiční mošnovskou písničku o hospodářské krizi, která se významně podepsala na současném stavu ostravského letiště. Podíváme-li se ovšem dál než na špičku vlastního nosu, pak zjistíme, že zmiňovaná krize sice opravdu proběhla a okolní letiště také zasáhla (viz statistiky cestujících v období 2008-2011), nicméně jednalo se o časově omezený propad a v roce 2011 se tato letiště opět vracejí k růstu. Tak tomu bylo například v Brně, v Praze či u našeho současného nedostižného snu – sousedního letiště v Katowicích. V Mošnově pokračuje propad dále, a proto jednoznačně zastáváme názor, že pokud je v souvislosti se současným stavem letiště jako první věc zmiňována právě hospodářská krize, nelze to hodnotit jinak než jako (průhledný) alibismus.

Stejně neakceptovatelná je také argumentace o dřívějším začátku rozvoje letiště Katowice – vždyť až do roku 2003 se obě letiště držely v počtu odbavených cestujících na relativně srovnatelné úrovni. Od roku 2004 to však v Katowicích vzali za ten správný konec…

Návrat Vídně na obzoru?

Hlavním tématem rozhovoru ovšem byl především aktuální vývoj situace ohledně linek spojujících ostravské letiště se světem. Jako bezesporu pozitivní informaci lze hodnotit fakt, že jednání o náhradě leteckého spojení Ostrava – Vídeň jiným dopravcem jsou podle slov ředitele v pokročilém stadiu. Ukončení tohoto spojení (doufejme, že jen dočasné) je totiž pro ostravské letiště výrazným negativem.

Jak sám Pavel Schneider připustil, vídeňské letiště nabízí cíle z Prahy nedostupné. Když k tomu připočteme neustálé omezování linek ČSA z Prahy, dá se předpokládat, že se Vídeň bude vůči Praze stávat stále zajímavější variantou. Věřme tedy, že informace o pokročilých jednáních o znovuzavedení této linky není výkřikem do tmy a že se letiště Mošnov v dohledné době dočká obnovení linky do Vídně jiným dopravcem.

Hvězda posledních dnů – Paříž

Hlavním tématem posledních dnů a týdnů je ovšem nově otevřená linka do Paříže. V této kapitole zaujme hlavně fakt, že ředitel letiště uvádí cenu o 300 Kč nižší, než jakou nabízí rezervační systémy SmartWings. Těžko říci, proč vlastně. Stejně tak bychom si panu Schneiderovi dovolili vytknout chybějící informaci, že cena 3600 Kč (v tedy bez pár korun 3900 Kč) je cena za letenku zpáteční.

Na druhou stranu jej lze pochválit za to, že nezapomene zdůraznit velký klad ostravské linky ve srovnání s jinými low-cost linkami z okolí. Z Ostravy se totiž létá na letiště Charlese de Gaulla, tedy opravdu do Paříže, nikoli do Beauvais, z nějž je to do centra Paříže odhadem o 60 km dále. Věřme, podobně jako Pavel Schneider, že tato „první vlaštovka“ začne létat vytížená a postupem doby v častější frekvenci, čímž se její praktická využitelnost ještě zvýší.

Tel Aviv nás nespasí

Poměrně velký prostor dostalo v rozhovoru i letecké charterové spojení s Tel Avivem, které bylo i v médiích často prezentováno jako nová linka. Vzhledem k faktu, že je v současné době plánována jedna rotace týdně a délka provozu této linky je v médiích prezentována jako „celé jaro“, pomocí malé násobilky se dostáváme k počtu cca 10-12 odletů. Z hlediska rozvoje letiště lze proto tuto linku (v této podobě) považovat za spoj s minimálním dopadem na rozvoj. Stěžejní roli v probuzení Letiště Leoše Janáčka musí hrát spojení zcela jiného typu.

Co přijde dále?

Jak Pavel Schneider v rozhovoru pro televizi Polar naznačil, v současné době zřejmě probíhají i jednání o otevření dalších linek. Schneiderova vyjádření k tomuto tématu jsou ovšem trošičku rozporuplná. Na jednu stranu lze jako rozumné hodnotit prohlášení, že zde je snaha nabídnout především spojení z okolních letišť neprovozovaná, čili zvolit cestu bez konkurence. To je lze považovat za dobrou vizi, tím spíše proto, že by takovéto linky mohly přitáhnout cestující i ze širšího okolí.

Tuto vizi by ovšem bylo více než vhodné doplnit také o některá zásadní spojení „konkurenční“. Tím máme na mysli linky, které jsou provozovány i z ostatních letišť, ale je po nich velká poptávka také zde. Vzorovou destinací budiž Londýn, do nějž sice existuje relativně velké množství spojů z Brna, Prahy i Katowic, na druhou stranu se hlavní město Velké Británie v současnosti jeví jako jeden z nejžádanějších cílů a tudíž lze předpokládat, že (rozumně koncipovaná) linka by se měla uživit i z Ostravy.

Jako rána všem snahám o oživení letiště však vzápětí působí Schneiderovo prohlášení o tom, že „nechce zahltit region větším počtem linek, protože by to mohlo být protisměrné“. Vždyť co jiného může rychleji probudit letiště, než otevírání atraktivní destinací v relativně hojném počtu? Nebuďme při spekulování o jejich počtu přehnaně optimističtí, proto si troufáme tvrdit, že k zahlcení poptávky jen tak snadno nedojde. Rozhodně si proto myslíme, že uměle krotit otevírání nových linek není na místě. Mnohem přínosnější bude pro rozvoj letiště situace, kdy bude potenciální cestující médii průběžně „bombardován“ informacemi o možnostech leteckého spojení z Mošnova a do povědomí veřejnosti se tak bude intenzivně dostávat informace o tom, že Mošnov žije a že již není třeba primárně koukat do letových řádů letiště v Brně, Praze či Katowicích.

Autobusová linka – určitě ano, ale s rozmyslem

V souvislosti s hustším letním provozem na ostravském letišti také zazněla informace o plánované letní autobusové lince z Ostravy na Mošnov. Tento počin z našeho pohledu určitě smysl má, nicméně nezapomínejme na jednu důležitou věc. Pokud má mít tato linka smysl a využití, pak je více než žádoucí naplánovat její jízdní řád tak, aby byla navázána na časy pravidelných odletů, především tedy klasických linek. A tímto způsobem je třeba linku veřejnosti následně prezentovat.

Pokud budu jako potenciální cestující vědět, že kromě přímého spojení do Paříže mi přímo z centra jede na letiště autobus v optimální časové poloze vzhledem k odletu (a následně zpět po příletu), mám opět o důvod více pro využití této linky v konkurenci s ostatními spojeními. Jako námět k zamyšlení pro odpovědné osoby pak budiž myšlenka, že cestující s platnou letenkou by tento autobus mohl využít i bezplatně. Zase důvod více, proč letět z Mošnova…

Železniční napojení – pro dopravu zboží příležitost, pro cestující nesmysl

A co mošnovské cargo? S velkou pompou postavený terminál pro přepravu zboží zatím víceméně zeje prázdnotou a počet nákladních letů na Mošnov se prakticky nezměnil. Ředitel přiznává, že hlavním problémem při snaze o zavádění nových linek je prozatímní nemožnost nalézt zájemce o dovoz zboží do regionu tak, aby linka nebyla vytížená pouze jedním směrem (a tudíž pro dopravce nerentabilní). V tomto případě nezbývá než dodat ono známé „kdo hledá, najde“. Snad tomu prospěje i (doufejme, že co nerychlejší) dokončení kolejového napojení letiště Mošnov.

Zde ovšem vyvstává prostor pro poslední kritickou poznámku. Ano, železniční napojení letiště má smysl. V současné době ovšem pouze pro cargo. Při stávajícím počtu odbavených cestujících by vlaky k terminálu pro cestující vozily pouze vzduch. V konkurenci automobilové a dobře naplánované autobusové dopravy by jednoduše neměly šanci uspět. Navíc by trať postavená podél východního okraje letiště znemožnila případný další stavební rozvoj této oblasti.

Uvěříme, až uvidíme

Co říci závěrem? Rozhovor na televizi Polar v zásadě ničím nepřekvapil. Kromě tradičních ohraných písniček o příčinách úpadku a (jen o trochu méně tradičního) slibování nepřinesl nic převratného, na druhou stranu je nutno říct, že překvapení se ani očekávat nedaly. Nezbývá tedy nic jiného, než věřit v to, že informace o plánech a jednáních, v rozhovoru odhalené místy více a místy téměř vůbec, nejsou mlácením prázdné slámy, jako už tomu bylo v podání odpovědných osob mnohokrát.